Pár let zpátky jsem v Chorvatsku ráno vyběhl na svítání slunce a zaplaval si. Poté jsem si dal snídani. Seděl jsem na terase, jedl meloun a pak pár hodin kreslil a kreslil. Zůstal mi z té chvíle skicák, ve kterém byla nakreslená veselá zvířátka. Teď si na tu chvíli vzpomínám.
Inspirativní skladiště
Když jsem v roce 2017 měl myšlenku realizovat napsání knihy, vzal jsem zaznamenané kresbičky jako inspiraci. Mám takový "dobrozvyk" ukládat to, co jsem vytvořil a vypadá pěkně. Schovávám si své menší i větší kresbičky už pár let na místo, které nazývám inspirativní skladiště. Teď jsem do něj nahlédl a skladiště splnilo svůj účel. Posloužilo opravdu jako inspirace. Dostat se od prvních skic k Voolikovi byl asi dvoutýdenní proces. Po tomto období byly na světě pouze první skici. Voolik vznikl z jedné kdysi zaznamenané kresbičky, pod kterou bylo napsáno "volík". Zalíbil se mně tento název a cítil jsem, že je to "ono." Ještě mě napadlo přidat jedno jedno "o" navíc. Vznikl název Voolik a dvě "o" mi navíc asociovaly jeho zvědavá očička.
Voolik bude jiný
Tvoření šlo spontánně dál. Rozhodl jsem se, že o něm napíšu příběh a on bude jeho hlavní postavou. Voolik měl být jiný, měl se odlišovat od ostatních. Přemýšlel jsem nad tím, jak jeho odlišnost ztvárnit? Ze všech variant nakonec vzešla jedna, a to ta, že má jeden roh otočený směrem dolů. Na obrázku vyhrála podoba druhá zleva.
Tak jooo. Mějte krásný den. Potkáme se u dalšího článku, kde se dozvíte něco dalšího o procesu vytváření. Prosím o sdílení nebo "like" dole pod článkem, ať se dostane Voolik dál do světa ;)